Podobenství o Lioře
Liora si každý den měřila výšku u dveří, které se nikdy neotevřely.
Stála rovně. Natahovala se. Zadržovala dech.
Koupila si podpatky, namalovala se, začala mluvit tak, aby jí dveře rozuměly.
Myslela si, že je malá. Nehezká.
Že kdyby byla o trochu vyšší, lepší, krásnější, jiná, dveře by se konečně pohnuly.
Nevěděla, že ty dveře nebyly určeny jí.
A že žádná výška, žádná jiná řeč ani žádný jiný make-up by je pro ni nikdy neotevřely.


